Různorodý svět zubů

Při pomyšlení na zuby si většina z nás vybaví kousání, žvýkání, usmívání se na fotografii či nervózní návštěvu u zubaře. Ale kolik z nás opravdu ví, co se skrývá za těmi bílými tvrdými tvory v naší ústní dutině? A víte, že každý zub má svůj vlastní název a specifickou funkci? V tomto článku vás provedu bazarem zubů, abychom společně odhalili, co máme ve skutečnosti v ústech, a proč je důležité o každý z nich pečovat jako o své vlastní zlato. Jako matka vám mohu říct, že výchova dětí k ústní hygieně je epický boj mezi dobrem a zubním kazem. A teď si představte, jak Martina přinesla z výtvarné výchovy model sluneční soustavy, ale místo planet tam měly být zuby! To byl oříšek, u kterého jsme se obě hodně naučily.

A samozřejmě musím zmínit svého papouška Kikinu. Když se na mě usměje a já vidím ty malé, ostré řezáčky, hned mě napadne, jak obrovský význam mají zuby i pro naše křídlaté kamarády. Nebojte se, nejenom o zubech, ale i o papouší ústní hygienu vím svoje a ráda se o své zkušenosti podělím. Nyní ale zpět k lidem. Chcete vědět, jak se jednotlivé zuby jmenují a co dělají, zatímco vy relaxujete s knihou nebo se píšete s přáteli? Tak pojďme na to!

Řezáčky – ti, kteří kousnou první

Řezáčky jsou ty první zuby, které uvidíte, jakmile se na vás někdo široce usměje. Dostaly své jméno díky své schopnosti řezat potravu, jak už název napovídá. A že to není žádná legrace, pozná každý, kdo si s nimi nechtěně kousl do jazyka. Ouch! Ale jejich skutečná role je mnohem více než jen přínos v jídelníčku. Na přední části ústní dutiny se nacházejí čtyři horní a čtyři dolní přímí sousedé, kteří hrají klíčovou roli i v naší řeči. Bez nich by "ť, ď, ť" znělo asi tak působivě jako moje pokusy o flétnový koncert – a věřte mi, slyšet mě hrát na flétnu chcete stejně málo, jako vaše kornouty zmrzliny vidět letní slunce.

Co se týče ústní hygieny, řezáčky jsou viditelné a přístupné, takže není důvod je opomíjet při každodenním čištění. Věřte mi, nechcete, aby se na bleštivě bílých řezáčcích objevil nepříjemný žlutý film a s ním i zubní kaz. Myslete na to, že udržení jejich krásy není jen otázkou estetiky, ale i správné funkce. A když už jsme u těch estetiky, Martina si jednou vyrobila náhrdelník z makaronů, které jsem si nemohla nevzpomenout, když jsem viděla řezáčky ve zvětšeném modelu u zubaře. Takové malé umělecké dílo, akorát na vaší čelisti.

Špičáky – dravci v našich ústech

Nastal čas popsat zuby, které by měly být v našich ústech tou nejobávanější zbraní – špičáky. Dokonce i samotný název zní trochu jako něco z dobrodružného příběhu nebo hororového filmu. A ano, když se na ně dívám, nemohu si pomoci myslet na upíry. Ale nebojte se, ty naše domácí špičáky naštěstí nepijí krev, ale slouží k roztrhání potravy. Mají ostrý vrchol, který pomáhá odtrhnout kousky, ať už jedeme steak nebo zrovna postřícat jablko. Svým způsobem jsou to takoví malí hrdinové ústní dutiny.

Mnoho lidí má tendenci špičáky trochu podceňovat, protože nejsou tak zřetelně vidět jako řezáčky, ale i oni potřebují stejnou péči. A věřte mi, prakticky každý zubní problém se může odrazit i na těchto ostrých kamarádech. Mohla bych vám vyprávět historky, jak jsme s Martinou bojovaly s jejím prvním zubním kazem, který se objevil právě na špičáku. Připadalo mi, jako bych vedla válku s mikroskopickou armádou bakterií a zubní kartáček byla moje dýka. Po této zkušenosti špičáky neberu na lehkou váhu a ani vy byste neměli.

Stoličky – nezbytní pomocníci při žvýkání

Pokud jste si kdy vzali do úst kousek pečeného, dobře víte, kdo jsou stoličky. Tyto velké a široké zuby uvnitř naší ústní dutiny jsou nezbytní, když přijde na důkladné rozmělnění jídla. Ve skutečnosti bych si bez stoliček jídlo užívala asi tak, jako kdybych sledovala svůj oblíbený film bez zvuku – prostě to nejde. Jmenování stoliček "moudráků" přijde asi každému vtipné, dokud si nenecháte nějaký vytrhnout. To pochopíte, proč se jim tak říká – bez nich se najednou cítíte o něco méně moudří!

Stoličky mají něco do sebe. Nepřestávají mě udivovat svým tvarem, který připomíná malé horské masívy v ústní krajině. I když jsou skryté hlouběji v ústech, nesmíme na ně zapomínat při ústní hygieně. I přes svou sílu a pevnost mohou stoličky podlehnout zubnímu kazu stejně jako ostatní zuby. A kdo z nás by chtěl, aby jeho přirozené žvýkací stroje byly mimo provoz? Proto vnučím Martině, že kartáčkování a nitění musí být tak pečlivé, jako když skládáme puzzle – nesmíme opomenout ani malý kousek, jinak to celé nemá smysl.

Čas na moudráky – zuby plné tajemství

Nuže, dostáváme se k zubům, které vzbuzují u mnohých z nás obavy, zvědavost i bolestné vzpomínky – k moudrákům. Tyto poslední přírůstky v ústní rodině mohou být někdy opravdu hlavolamy. Proč se vůbec objevují tak pozdě? A proč se musí někdy vytrhávat? Dobré otázky! Osobně si myslím, že moudráky jsou trochu jako ti příbuzní, které vidíte jen o Vánocích – ne všichni je máme, a když už se objeví, většinou to způsobí trošku rozruchu.

Na začátku bylo období, kdy jsem si myslela, že moudráky jsou jen mýtus. Vždyť nikde nejsou vidět, nikdo se o nich moc nebaví, a pak najednou – bum – tady jsou, a často vás to bolí. Má drahá Martina zrovna nedávno procházela "moudrým" obdobím a mohu vám říct, že to nebylo žádné veselí. A zabývat se jejich ústní hygienou? To někdy připomíná archeologický výzkum v hlubinách neznámé jeskyně – těžko přístupné, ale vzrušující, až najdete to, co jste hledali. I přes všechnu tu práci a možné komplikace je důležité mít na paměti, že i moudráky mají své místo v ústní harmonii, tudíž se o ně musíme starat s respektem. Pokud vám to zubní lékař doporučí, může být jejich vytrhnutí správným krokem k udržení celkového zdraví úst.

Proč vlastně potřebujeme různé typy zubů?

Poté, co jsme se prošli zubním safari, stojí za to se zamyslet nad tím, proč máme takovou různorodost zubů. Nabízí se otázka – proč nám příroda nenadělila jen jednotný typ zubu? Jakoby to nestačilo, že musíme zvládat rozmanité úkoly v běžném životě, ještě musíme zvládnout i péči o různé druhy zubů. Ale po pravdě, co by byl život bez trochy té rozmanitosti?

Musím přiznat, že když si Martina hraje s Kikinou a slyším ty různé zvuky, které můj mazaný papoušek dokáže vytvářet, oceníím rozmanitost zubů ještě více. Je to jako s nástroji v orchestru – každý má svou unikátní roli a všechny dohromady vytvářejí úžasnou symfonii. Řezáčky bez špičáků ani stoliček by byly jako klavír bez smyčců, jakkoli by mohly být skvělé samy o sobě. A kdo by chtěl chybět v celé té harmonii, že? Je důležité si uvědomit, že každý náš zub je důležitý a má svou nezaměnitelnou funkci, a to si zaslouží pořádnou oduši!

Péče o zuby – není to jen kartáček a pasta

Když už máme jasno, co nám ty naše bílé perly vlastně umožňují, musíme se pozastavit nad tím, jak o ně pečovat. Přiznejme si, že ústní hygiena občas skončí na seznamu našich každodenních povinností někde na posledním místě. Ale nebojte se, jsem tu já, abych vám připomněla, že zuby si zaslouží VIP lístek do světa naší pozornosti.

Nevím, jak vy, ale já si ráno občas připadám jako dirigent, který má připravit svůj zubní orchestr na den plný výzev. Začnu kartáčkem, posouvám se k ústní vodě, nezapomenu hodit sólový part zubní nitě a když je čas, přihodím ještě meziprostorový kartáč